• Specializovaný servis spotřební elektroniky a domácích elektrospotřebičů Grundig, Yamaha, Hitachi, Telefunken, ECG a GSS
  • Servisní zastoupení a celostátní servisní síť Grundig, Yamaha, Hitachi, Telefunken a ECG
  • Servis a prodej skupinových přijímačů GSS Grundig Systems
  • Opravy profesionální zvukové a studiové techniky, hudebních aparatur a elektronických hudebních nástrojů
  • Technická školení pracovníků servisních a prodejních organizací
  • Prodej výrobků spotřební elektroniky, domácích elektrospotřebičů, originálních dálkových ovladačů, náhradních dílů a příslušenství
  • Funkční a provozní testy výrobků před jejich uvedením na trh, lokalizace firmware
  • Překlady návodů k obsluze, textů OSD, servisní dokumentace a technických informací
  • Analýzy závad, hromadné úpravy a upgrade firmware pro výrobce a importéry

FAQ: Muzikantská elektronika

Mohu hrát na elektronkový zesilovač bez reproboxu - například pouze na sluchátka? A jak je tomu u tranzistorových zesilovačů?

Při provozu elektronkového zesilovače (obecně zesilovače s výstupním transformátorem) bez zátěže může dojít k závažnému poškození výstupního transformátoru, výkonových elektronek nebo jiných obvodů napěťovými špičkami. U některých zesilovačů (typicky kultovní Mono 50 nebo Music 70) docházelo v takových případech k hoření soklů a patic výkonových elektronek. Ze stejného důvodu není vhodné připojovat k elektronkovému zesilovači reprobox s vyšší než předepsanou impedanci (více Ohmů). Naopak větší zátěž (méně Ohmů) lampám tolik nevadí, jen budou víc kreslit.
U tranzistorových zesilovačů (bez výstupního transformátoru) je tomu naopak: Provoz s menší zátěží (víceohmovým reproduktorem) nebo bez něj (naprázdno) nevadí. To platí jak pro zesilovače lineární (třídy A, B, AB, G, H), tak pro spínané (třída D). Pozor: Větší než jmenovitá zátěž (méně Ohmů) těmto zesilovačům vůbec nesvědčí. Dochází k proudovému nebo výkonovému přetížení koncového stupně, které může skončit tichem. U lineárních zesilovačů lze bez problémů vadný koncový stupeň opravit, ale u moderních spínaných zesilovačů je tzv. „vymeteno”.

Za jak dlouho po zapnutí elektronkového zesilovače mohu zapnout spínač Standby?

Důvodem dvoustupňového zapínání je prodloužení životnost elektronek. Pokud se přivede anodové napětí na ještě studené elektronky, dochází k rychlejšímu vyčerpání jejich emise. Spínač pohotovostního režimu by tedy měl být při zapínání zesilovače hlavním vypínačem vypnutý. Zapíná se asi po 20 vteřinách, kdy už jsou elektronky nažhavené. Delší čekání nevadí, ale je zbytečné. Při přestávce v hraní na více než 5 minut je pro prodloužení životnosti elektronek vhodné vypnout napájení do pohotovostního stavu. Pokud se zesilovač nepoužívá déle než 30 minut, je lepší jej úplně vypnout hlavním vypínačem. Pokud není v zesilovači žádný ventilátor, na pořadí vypínání nezáleží. Pokud ano (například Ampeg SVT), vypněte nejprve Standby a hlavní vypínač až po několika minutách.

Jaká je životnost elektronek v zesilovačích pro hudebníky?

Životnost elektronek závisí na tom, jak často a s jakým výkonem zesilovač používáte. Výkonové elektronky by se měly kontrolovat alespoň 1x ročně, pokud hrajete denně, tak i častěji. Že něco není v pořádku, poznáte podle menšího výkonu doprovázeného obvykle zkreslením. Předzesilovací elektronky nejsou tolik namáhané, takže vydrží déle, běžně několik roků. Vadná lampa v předzesilovači se obvykle projevuje menší hlasitostí, zkreslením, kmitáním, pískáním, různými pazvuky, citlivostí na otřesy (mikrofoničností), zastřeným zvukem nebo jeho úplným výpadkem. Zda je třeba elektronky měnit, se nejlépe pozná jejich změřením. Výměnou bez kontroly se může stát, že vyměníte lampy zbytečně nebo naopak v zesilovači zůstane nějaká závada a nové elektronky budou brzy opět vadné. Při jejich ceně v řádu tisíců korun se rozhodně vyplatí nechat si zesilovač překontrolovat a přelampovat u odborníka.